Odlet z Prahy proběhl dle plánu, na letišti jsme se potkali se svými spoluexpedičníky a odletěli jsme s Turkyish Airlines do Instanbulu, kde jsme měli přestup do Kuala Lumpur se stejnou leteckou společností. Při odbavení v Praze nás zarazilo, že jsme nedostali místenky do KL, prý až na gate v Istanbulu…
V terminálu v Istabulu ještě nebyl určen gate, tak jsme tam bloumali do jeho přidělení. Dostali jsme místenky, které byly po celém letadle, protože bylo plno. A protože do odletu bylo něco přes hodinu, tak všichni, kromě mě, si šli zakouřit a tak nějak. Prostě odešli z gate. Asi za 20 minut začali organizovat boarding a spolucestující nikde… Za chvíli se objevila Lenka s tím, že ostatní si šli ještě něco koupit. A jelikož se gate dost rychle vyprazdňoval, tak jsme šli na boarding s tím, že ostatní dorazí. V letadle jsme neseděli spolu a ostatní jsem neviděl.
Po úmorném 9,5 hodinovém letu a hodinovém čekání na imigration, jsme se potkali s průvodcem Lubošem, kerý na nás čekal v příletové hale. Přivítal nás se širokým úsměvem a se slovy:“Tak alespoň někdo dorazil“. Chvíli jsme mu nevěřili, ale on měl již informaci, že ostatní přišli pozdě na gate a nebyli vpuštěni do letadla. Ale jejich místa v letadle nebyla prázdná! Zkrátka letecká společnost prodala více letenek než bylo míst v letadle. Prý se to tak dělá… Museli si koupit na místě nové, drahé letenky. A protože nejbližší 2 lety byly plné, tak museli přespat v Istanbulu.
14.-15.2.
Luboš nás odvezl busem na ubytování v centru Kuala Lumpur, hned vedle stanice, kde se křižují (skoro) všechny linky veřejné dopravy. Součástí komlexu stanice byl i obchodní dúm, který nabízel různé možnosti stravování. Byla nám doporučena místní polévka Laksa. Dali jsme si ji, ale jelikož obsahovala ryby, které jsme cítili ještě několik hodin poté, tak jsme věděli, že tuto dobrotu už neochutnáme. Po večeři jsme se stavili v hospůdce, kde měli točeně pivo. Po dobu našeho pobytu jsme objevili ješté jedno místo v Kuala Lumpur s točeným. Jinde max lahváč anebo plechovka. Taky si za 0,5 l Asahi vzali 35 ringitu (asi 175 Kč). No a jelikož jsme méli příjemného prúvodce sami pro sebe, tak ten čas jaksi-taxi utíkal a rázem z toho byla opička.
Spali jsme 3 noci v pokoji bez oken. Lence se to moc líbilo, protože nevěděla kdy je ráno a nenutilo ji to vstávat jako obvykle.
Ráno jsme zašli na snídani do místní vývařovny a dali si polívku.
Po snídani jsme se vydali místní MHD na konečnou do jeskyní Batu, což je jeskynní komplex, který je posvátný pro tamilské Sikhy.
Více o jeskyni Batu najdete na Jeskyně Batu – Wikipedie (wikipedia.org)
Po návratu z jeskyní jsme se vydali na prohlídku čínské čtvrti, která zůstala zatím nedotčena a je v ní patrný kontrast mezi původními budovami a moderní architekturou.
Poté jsme pokračovali k nábřeží řeky Klang a čekali jsme na soumrak, protože tato část města byla součástí projektu The river of Life Náš příběh – Řeka života (jwp.gov.my)
Pokračovali jsme poznáváním města.
Kuala Lumpur je velmi zelené město. Téměř v centru se nachází park, který jsme si prošli.
Zavítali jsme i na známou „jídelní“ ulici.
Významnou dominantou jsou Petronas Towers – Wikipedie (wikipedia.org)
Veřejná doprava v Kuala Lumpuru se vyvinula v jeden z nejmodernějších dopravních systémů v tomto regionu. Má komplexní síť autobusů, taxíků, jednokolejek, lehké železniční dopravy a příměstských vlaků, které poskytují pohodlný a rychlý přístup do různých částí tohoto města a jeho okolí.
KL Sentral je hlavním uzlem dopravního systému v Kuala Lumpuru, kde můžete jet vlaky Light Rail Transit, vlaky KTM, autobusy Rapid KL, ERL.
My jsme měli hotel v těsné blízkosti KL Sentral a bez průvodce by bylo hodně složité se někam dostat z tohoto místa. Protože člověk neví co a jak…
